Na základě spojeneckých dohod uzavřených v r. 1945 na Jaltě Sachalin a Kurilské ostrovy patří Rusku

I. Rusko–japonská válka 1904 – 1905

Zprostředkování mírových jednání se ujaly USA; příměří bylo vyhlášeno 1. září 1905, zástupci Ruska a Japonska v americkém Portsmouthu schválili text mírové smlouvy pět dnů nato, ratifikována byla až 25. prosince t. r. Japonsko získalo jen jižní polovinu Sachalinu, Kurilské ostrovy a poloostrov Liao–tung a byl mu přiznán protektorát nad Koreou…

Více zde: …/rusko–japonska–valka–1904–19…/

RUSKO–JAPONSKÁ VÁLKA 1904–1905 :: VÁLKA RUSKO JAPONSKÁ

r–j–valka.webnode.cz

II. Záznam rozhovorů předsedy Rady lidových komisařů SSSR s prezidentem USA, 8. února 1945 v 15 hod. 30 minut, Lívadíjský palác, Jaltská konference

Stalin říká, že to vše je v pořádku, ale že by chtěl vědět, jak je tomu s politickými podmínkami, za nichž Sovětský svaz vstoupí do války proti Japonsku. Jde o politické otázky, o kterých Stalin hovořil v Moskvě s Harrimanem.

Roosevelt odpovídá, že jižní část Sachalinu a Kurilské ostrovy budou vráceny Sovětskému svazu.

Co se týče teplého přístavu, v Teheránu Roosevelt navrhoval, aby Sovětský svaz dostal přístav Dairen ležící na konci Jihomandžuské železnice. Roosevelt však o této otázce zatím nemluvil s Čankajškem*. Roosevelt předpokládá, že jsou dva způsoby, jak může Sovětský svaz tohoto přístavu používat. Prvním z nich je zřízení svobodného přístavu, podřízeného kontrole mezinárodní komise. Při druhém způsobu by Číňané tento přístav Sovětskému svazu pronajali. Tento způsob však souvisí s otázkou Hongkongu. Roosevelt se chce vyhnout pronájmu proto, že doufá, že Velká Británie vrátí Čině Hongkong, z něhož se pak může stát svobodný přístav pro celý svět. Churchill bude mít proti tomu určitě důrazné námitky a bude těžké ho přesvědčit, jestliže Sovětský svaz dostane do nájmu přístav na severu. Roosevelt si proto myslí, že jako první krok by bylo účelnější zřídit otevřený přístav.

Stalin se ptá, co si prezident myslí o zachování statu quo Vnějšího Mongolska, Roosevelt odpovídá, že o tom ještě nemluvil s Čankajškem, ale domnívá se, že status quo ve Vnějším Mongolsku má být zachován.

Mezinárodní konference 1943–1945, Dokumenty, Praha, Nakladatelství Svoboda, 1985, str. 283

III. Dohoda, Jaltská konference 1945, únor

Vedoucí představitelé tří velmocí – Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie – se dohodli, že dva až tři měsíce po kapitulaci Německa a po skončení války v Evropě vstoupí Sovětský svaz na straně spojenců do války proti Japonsku za předpokladu:

1. že bude zachován status quo Vnějšího Mongolska (Mongolské lidové republiky);

2. že budou obnovena práva Ruska porušená věrolomným japonským útokem v roce 1904, a to:

a) vrácení jižní části ostrova Sachalinu a všech přilehlých ostrovů Sovětskému svazu;

b) zmezinárodnění obchodního přístavu Dairenu, kde budou zabezpečeny přednostní zájmy Sovětského svazu, a obnovení nájmu Port Arthuru jako námořní základny SSSR; c) společné využívání Východočínské železnice a Jihomandžuské železnice, umožňující přístup k Dairenu, podle zásad organizace smíšenésovětsko–čínské společnosti při zajištění přednostních zájmů Sovětského svazu, přičemž se rozumí, že Čína si zachovává v Mandžusku plnou svrchovanost;

3. že Sovětskému svazu budou odevzdány Kurilské ostrovy.

Předpokládá se, že k dohodě o Vnějším Mongolsku a o uvedených přístavech a železnicích bude zapotřebí souhlasu generalissima Čankajška. Na radu maršála J. V. Stalina podnikne prezident kroky, aby tento souhlas byl získán.

Šéfové vlád tří velmocí se dohodli, že tylo nároky Sovětského svazu musejí být po vítězství nad Japonskem bezpodmínečně uspokojeny. Sovětský svaz vyjadřuje ochotu uzavřít s národní čínskou vládou pakt o přátelství a spojenectví mezi SSSR a Čínou, aby jí svými ozbrojenými silami pomohl k osvobození Číny z japonského jha.

11. února 1945

J. STALlN

FRANKLlN D. ROOSEVELT

WINSTON S. CHURCHlLL

Jaltská konference, únor 1945